Řemeslo
Řemeslo, a, řemesélko, a, n. Vz Řeme- sélko. Slovo řemeslo (zastr. remtslo) vzniklo z remí-slo; kmen jeho rem? povstal z armi (co do e sr. vart — vreteno), jež patří ke kořeni arbh (skr. Őë}Ťh agere, ârambha po- čínání) ; arbh se rozštěpilo a vzniklo z něho a) známým přechodem bh do m: arm, erm, rem nebo ß) arb, rab (též rob: robota, robiti, robié a j. srv. ladija—loď a pod.). Základný význam kořene arbh, jenž dostatečně jest určen odvozeninami z druhého rozštěpeného tvaru:rabota, lat.labor,goth.arbaiths, stměm. arapeit a j., jest tedy dělati, konati, činiti, hotoviti, vyráběti, strojiti; s ním se shoduje v řečt. jak známo kořen älq<: ály-ávo» (hom. aor. ijkqiov) tedy = vydělati (komu), zjednati, vyzískati, utržiti (si: <p&óvov, Eur. Med.), hom. alffeöißomi na^frtvoi, jež zjednají, vydělají, vyzískají, přinesou otci mnoho hovad; tedy hom. <ý.X(f<r}6tal avdgeg jsou lidé dělní, činní, při- činliví, snaživí, podnikaví, řemeslní (v. níže); álíprjúToíjá/.niyytz (Hes.) řemitrubkové, robi- trubkové, řemeslníci neb robiči trub. Po- soudíme-li dle všeho toho tvar rem, značí remi-ti právě to, co robi-ti, a jazyk každému z nich přidělil svůj úkon, užívaje prvého o robení více umělém, k němuž jest nějaké už umělosti, zručnosti potřebí. Značí tedy řemeslo a) zručnosť n. umělosť, kterou se něco dělá, koná, hotoví, vyrábí (robí), strojí, přenes. provozuje (na př. provozovati hudbu = dělati hudbu, muziku us.): srv. kúzlo. ß) Nástroj, jímž se něco dělá, koná, provo- zuje, y) Nomen agentis. Dle toho řadí se významy, jež má do sebe řemeslo s odvo- zeninami, takto:a) slovan. remeslo, ars, pro- fessio (Handwerk), čemuž přiměřeně čes. ře- meslný značí „umělý" («/.</->jtfroc); mimo to má čes. řemeslo ještě významy: lesť, úskok (co do přechodu významu v špatný smysl srv. pletichy, skutek, kúzlo); stslov. reme- stvo, rembstvo, jež se pouze příponou liší od remeslo, značí: ars ?éxv>l, pyzwvih ém- oti'jft}], scientia, professio, inixr^tviia (řemeslo, zaměstnání, Handwerk); rus. remestvo, rem- ?stvo v špatném smyslu: malitia, invidia (srv. čes řemeslo); malorus. remstvovaty: irasci. ß) Čes. řemeslo: nástroj, na př. zednické, ševcovské atd. řemeslo, Us. na Příbramště, Mirov., Rožm.; Jg. uvádí řemeslo jako nástroj mučicí, hudební; v tomto zajisté významě užito slova toho v Kat. 1173., kdež „řemesly" neznačí, jak Erben soudí, umění, nýbrž ná- stroj hudební, čemuž sousední výrazy zcela nasvědčují, y) Čes. řemeslo: umělec, artifex, řemeslník (Handwerker), zvláště se tím rozumí sladovnický chasník pocestný (wandernder Brauergesell), při čemž se slova toho užívá i v rodě středním i mužském (aspoň v Plz.): dnes tu bylo nějaké (byl nějaký) řemeslo. — Za úplností podotýkám ještě, že obje- vující se jednou (v pozdní památce) re- mezbstvo je chybně psáno místo remestvo, při čemž bez pochyby měla vliv subst. na -bstvo: božbstvo, rodbstvo (i rozbstvo) a pod. V rušt. pak nalezá se ještě dialekticky ru- komeslo, rukomeslennik/b, což zase vzalo si původ v národní etymologii, která prvou částí chtěla srozumitelně vyjádřiti pojem, jaký se klade do výrazu řemeslo, totiž umělý výkon ruční, což ostatně i něm. Handwerk zřetelně vyznačuje. Prk. Př. 22. — R. = umění ruční, das Handwerk, Gewerbe, die Kunst. V., Kat. 1173. — Ř., každý výkon, od jedno- tlivce zvláště pěstovaný, při němž ze surovin zvířecích, rostlinných nebo nerostných aneb z látek již přippripavených hlavně mechanic- kým zděláváním věci často potřebované se zhotovují. S. N. R. hrnčířské, kovářské, soukenické. Ros., pracovité, V., šatné (Klei- derhandwerk), kující a těžící, Kom., vsa- zené (s nemovitostí nějakou spojené), J. tr., rybářské. NB. Té. Člověk stává se učední- kem, dostává za vyučenou, stává se chas- níkem (mládencem kupeckým atd.), chodí do světa na zkušenou, zařizuje si ř. nebo obchod a jest mistrem (průmyslníkem, kupcem atd.). Pt. Ř. neb živnosť osobní, das Personal- gewerbe. J. tr. Ř. těžiti n. prováděti. Ms. 1684. Ř. dělati, ř-slem se živiti, mistr svého ř-sla; byli řemesla toho, kteříž stany dělali. V. A bylo ř. jejich stany dělati. Kom. Dáti se na ř. Us. Dali jsme chlapce na řemeslo. Sych. Ř-slu se vyučiti. D. Ř-slu svému roz- uměti. Sych. Obyčej činí dobré ř. Dal. R. vésti = provozovati. Nz., J. tr. Soud nad ř-ly; zákon o řemeslech; uvázati se v ř.; poměr, řízení, ztráta, znalec, stav ř-sla; úrok z ř-sla. J. tr. R-slu se naučiti. Šp. Se ř-sla sběhnouti. Němc. Pověsiti ř. na hřebíček (pustiti je), Dř., na hambalky. Us. Hý. Dě- lati něco jako z řemesla (jen aby odbyl, s ne- chutí). Us. Hý. Mój brat je remeslom krejčí. Slov. Ht. Ř. se přetrhlo (nejde). Mt. S. Te- saři ř-sla čistého. Sš. P. 548. Vzal si učení ř-slem a přivedl to na doktora (vzal si to do hlavy). V Kunv. Msk. Zapověděné ř. někomu složiti (einstellen); ř. je mistry pře- plněno, ř. hyne. Šp. Ř. zlaté dno (vz Praco- vitosť). Č. Ř. zlatý srp. Mt. S. Ř. pán, tutě vždy živý peníz; Všeliké ř. svou psotu nese; Když neumíš řemesla, musíš dělat povřísla; Z mnoha řemesel nejjistší že- brota; Kdo nejvíc řemesel umí, nejspíše ve psí bývá. Č. Namlouvá si ho, jen aby ř. ne- stálo (nemajíc na ten čas lepšího). Vz Zhý- ralý. Č. Ř. tebe nikdy neostane. Devatero řemeslo, desátá žebrota. Us. Devět řemesel desátá bída. Kld. Deváté ř. desátá nouze. Us. v Bělohr. Bf. Devateré řemeslo, desaterá nouze. V Kunv. Msk. Mnoho řemesel holá žebrota. Dch. Pes dvojích vrat mívá hlad (o dvojím ř-sle). Č., Pk. Sedmnácte řemesel osmnácté neštěstí. Řeš. Mnoho řemesel uměti jest nuzníkem býti. Reš. Všeliké ř. nese svou bídu a psotu ve všelikém životu. Lom. Kdo ř. umí, uteče se k němu jako k otci amatéři; Všecko ř. svou poctu nese; Mnoho řemesel, málo chleba. Vz Práce. Lb. Ŕ. je matka. Zb. Lehko dělat ř., když je čím (liboval si ten, co tu kozu nebozezem dřel = stahoval. Posmívají se, když někdo chce něco dělati, nemaje k tomu nástroje). V Že- livsku. Sř. Moucha mu spadla do ř-sla = zprotivilo se mu pracovati. Us. u Hradiště. Tč. Dějepis řemesla v Čechách vz: S. N. II. 315., Tk. II. 370. — Ř., umění, die Kunst. Pro která ř-sla jsi králi mil, pro myslivosť-li čili pro lov. Jel. — Ctib. Krev ižádným řemeslem setřieti nemožena. Výb. I. 320 Takýms řemeslem skropí se měď, aby sě rozmnožila. Hus. I. 78. Kde jest vašich čaruov řemeslo? Pass. 81G. — Ř., dílo, das Werk. Dokonanie ř-sla (operis). BO. íl. pro pana Příhodu dělati. D. — Řemesla = řemeslníci, pořádky, die Innungen, Zünfte. Všecka ř-sla stála v odění. Martim. — Ř., tovaryš sladovnický bez práce po pivovárech chodící, der wandernde Brauergesell, Harn- prich; u mlynářův: krajánek. Šp. — R., chytrost, lest, umění, úskok, die List, Kunst. Sebrav všecky rady a ř-sla své zlobivosti. Trip. Ř. někomu překaziti, přetrhnouti. Us. Dch. — Ř., nástroj, das Instrument, Werk- zeug. Varhany a rozličná (jiná) ř-sla. Pass. 1004. Když uzřel přehrozná řemesla, ano připravují jej mučiti. Leg. Všecko pozůstalé ř. kus po kusu spočítati. 1598. Tento krásně, onen kráše hlasiec ř-sly čistými, i hudbami rozličnými vznějíce, podlé jeho chtěnie. Kat. 1173. Vz nahoře.